Příhoda první
První z náhod už začala na schůzce účastníků programu Zažijte Kanadu na kanadské ambasádě v Praze. Schůzka se konala někdy v první půlce března. Vydali jsme se na ni oba, abychom se dozvěděli spoustu důležitých informací od lidí, kteří už se z Kanady vrátili. Hned v šatně jsme se potkali s Kubou a Bárou, které Kotlík zná z Hannibalu, outdoorové prodejny nedaleko Hudy Sportu na Slezské.
Kuba s Bárou přiletěli do Vancouveru v půlce května, asi měsíc a půl po nás. Kuba má strejdu, který kdysi emigroval do Kanady a žije v Severním Vancouveru. Bára nakonec začala pracovat se mnou v Donairu, takže tam přibyla další Češka.
Krátce po našem příjezdu jsme se na jeden z výletu vypravili do Cypress fall parku, obhlídnout místní boulderingovou oblast. Hned u prvního z bouldrů jsme natrefili na slovensky mluvící rodinku. Dcera se pokoušela o některé z bouldrů a rodiče ji v tom očividně podporovali. Dali jsme se s nimi do řeči a zjistili jsme, že tady emigrovali před 25 lety a žijí v Lynn Valley. Dcera Míša už se v Kanadě narodila a je nadšenou lezkyní.
Kuba s Bárou se přes strejdu dostali k hlídání baráku slovenské rodině, která odletěla na 3 týdny na dovolenou na Slovensko. No a shodou okolností jsme zjistili, že se jedná o ty stejné Slováky, které jsme tehdy potkali na bouldrech...
Asi před měsícem dostal Kotlík kontakt na jistou Žanetu, kamarádku jeho známých, která měla přiletět do Vancouveru. Zkontaktovali se na facebooku, kdyby Žaneta potřebovala nějaké důležité informace ohledně pobytu tady.
Pár dní na to se v Donairu objevila nová zájemnkyně o práci, další Češka - Žaneta. Místo ji bylo doporučeno kamarádkou, která tam loni pracovala. Protože se zrovna hledali noví zaměstnanci, tak Žanetu po dobrých zkušenostech s Češkama hned vzali. Žaneta posléze přivedla i kamarádku Míšu, takže momentálně už nás pracuje 6 holek z ČR. A to jsem se chtěla zdokonalovat v angličtině....:-D
No nicméně, když jsem se tehdy doma zmínila, že máme v práci novou Češku jménem Žaneta, tak se Kotlík nestačil divit, protože samozřejmě vyšlo najevo, že se jedná o tu stejnou Žanetu, která ho zkontaktovala.
Příhoda třetí
Jak jsem se zmínila v předchozím článku o Monice a Alešovi, tak se tohle setkání také neobešlo bez náhod. Při sestupu z Mt. Gardner jsme se s Monikou daly do řeči a samozřejmě došlo i na obvyklou otázku - "A co jsi studovala?". Můj obor je hodně neobvyklý, takže když jsem odpověděla - "Požární ochranu", tak se na mě okamžitě otočila a zeptala se "Ségra studovala to samé...Neznáš Editu???". No samozřejmě, že znám Editu. Edita je moje spolužačka a kamarádka z vysoké. Byly jsme spolu ve skupině celých šest let :-) No a najednou potkám její sestru na Bowen Islandu v Kanadě!!! :-)
Doufám, že tady budou příhody ještě pokračovat. Začíná mě bavit, jak je svět malý...:-)
Tak a je to tu, mám další historku:
Tak se jednou bavím s kolegyní Biancou z Německa a ptá se mě, co mám za školu. Teda poté, co se díví, že už mi je 26 let a mám vystudovaného inženýra. Tipovala mi 22...:-) Když řeknu, že požární ochranu, tak mi odvětí: "No zrovna se k nám na barák nastěhovalo pár Čechů a jeden z nich říkal, že má to samé. Že prý končil letos...". No pár lidí z nižšího ročníku znám z výcviku, většinu od vidění, tak se domnívám, že bych ho mohla znát. Bianca si ovšem bohužel nepamatuje jméno, ale podle popisu mě napadá pouze jediný člověk, který by jel po škole do ciziny - bývalý spolužák Radim, který kvůli nějaké zkoušce opakoval a nakonec s náma nekončil. Okamžitě si ho přidávám na facebooku, abych zjistila, že to je opravdu on...
No a z toho vyplývá, že Vancouver je velmi malý a pokud se zde vyskytne někdo, koho známe nebo s ním máme společné známé, není možné, abychom se nepotkali...:o)
První z náhod už začala na schůzce účastníků programu Zažijte Kanadu na kanadské ambasádě v Praze. Schůzka se konala někdy v první půlce března. Vydali jsme se na ni oba, abychom se dozvěděli spoustu důležitých informací od lidí, kteří už se z Kanady vrátili. Hned v šatně jsme se potkali s Kubou a Bárou, které Kotlík zná z Hannibalu, outdoorové prodejny nedaleko Hudy Sportu na Slezské.
Kuba s Bárou přiletěli do Vancouveru v půlce května, asi měsíc a půl po nás. Kuba má strejdu, který kdysi emigroval do Kanady a žije v Severním Vancouveru. Bára nakonec začala pracovat se mnou v Donairu, takže tam přibyla další Češka.
Krátce po našem příjezdu jsme se na jeden z výletu vypravili do Cypress fall parku, obhlídnout místní boulderingovou oblast. Hned u prvního z bouldrů jsme natrefili na slovensky mluvící rodinku. Dcera se pokoušela o některé z bouldrů a rodiče ji v tom očividně podporovali. Dali jsme se s nimi do řeči a zjistili jsme, že tady emigrovali před 25 lety a žijí v Lynn Valley. Dcera Míša už se v Kanadě narodila a je nadšenou lezkyní.
Kuba s Bárou se přes strejdu dostali k hlídání baráku slovenské rodině, která odletěla na 3 týdny na dovolenou na Slovensko. No a shodou okolností jsme zjistili, že se jedná o ty stejné Slováky, které jsme tehdy potkali na bouldrech...
Příhoda druhá
Asi před měsícem dostal Kotlík kontakt na jistou Žanetu, kamarádku jeho známých, která měla přiletět do Vancouveru. Zkontaktovali se na facebooku, kdyby Žaneta potřebovala nějaké důležité informace ohledně pobytu tady.
Pár dní na to se v Donairu objevila nová zájemnkyně o práci, další Češka - Žaneta. Místo ji bylo doporučeno kamarádkou, která tam loni pracovala. Protože se zrovna hledali noví zaměstnanci, tak Žanetu po dobrých zkušenostech s Češkama hned vzali. Žaneta posléze přivedla i kamarádku Míšu, takže momentálně už nás pracuje 6 holek z ČR. A to jsem se chtěla zdokonalovat v angličtině....:-D
No nicméně, když jsem se tehdy doma zmínila, že máme v práci novou Češku jménem Žaneta, tak se Kotlík nestačil divit, protože samozřejmě vyšlo najevo, že se jedná o tu stejnou Žanetu, která ho zkontaktovala.
Příhoda třetí
Jak jsem se zmínila v předchozím článku o Monice a Alešovi, tak se tohle setkání také neobešlo bez náhod. Při sestupu z Mt. Gardner jsme se s Monikou daly do řeči a samozřejmě došlo i na obvyklou otázku - "A co jsi studovala?". Můj obor je hodně neobvyklý, takže když jsem odpověděla - "Požární ochranu", tak se na mě okamžitě otočila a zeptala se "Ségra studovala to samé...Neznáš Editu???". No samozřejmě, že znám Editu. Edita je moje spolužačka a kamarádka z vysoké. Byly jsme spolu ve skupině celých šest let :-) No a najednou potkám její sestru na Bowen Islandu v Kanadě!!! :-)
Doufám, že tady budou příhody ještě pokračovat. Začíná mě bavit, jak je svět malý...:-)
Tak a je to tu, mám další historku:
Příhoda čtvrtá
Tak se jednou bavím s kolegyní Biancou z Německa a ptá se mě, co mám za školu. Teda poté, co se díví, že už mi je 26 let a mám vystudovaného inženýra. Tipovala mi 22...:-) Když řeknu, že požární ochranu, tak mi odvětí: "No zrovna se k nám na barák nastěhovalo pár Čechů a jeden z nich říkal, že má to samé. Že prý končil letos...". No pár lidí z nižšího ročníku znám z výcviku, většinu od vidění, tak se domnívám, že bych ho mohla znát. Bianca si ovšem bohužel nepamatuje jméno, ale podle popisu mě napadá pouze jediný člověk, který by jel po škole do ciziny - bývalý spolužák Radim, který kvůli nějaké zkoušce opakoval a nakonec s náma nekončil. Okamžitě si ho přidávám na facebooku, abych zjistila, že to je opravdu on...
No a z toho vyplývá, že Vancouver je velmi malý a pokud se zde vyskytne někdo, koho známe nebo s ním máme společné známé, není možné, abychom se nepotkali...:o)
... jak pořád říkám VAN city je velký FUCKbook :o)
OdpovědětVymazat