pondělí 27. června 2011

Bowen Island

Předpověď počasí vypadá hodně slibně a já mám zase v neděli volno. Plán je jasný - výlet na Bowen Island. Bowen Island je ostrovní obcí patřící k Metro Vancouver (metropolitní území obklopující město Vancouver), která má asi 3,5 tisíce obyvatel. Leží 2o minut plavby trajektem z Horseshoe Bay - obce nedaleko West Vancouveru. Musím tady podotknou, že West Vancouver neboli Západní Vancouver je nejbohatší oblastí snad v celé Kanadě.
Trajekt na ostrov jezdí z Horseshoe Bay téměř každou hodinu. Jízdenka stojí 10,20 a je zpáteční (resp. při jízdě nazpět z ostrova už nikdo lístky nekontroluje). Z původního plánu jet trajektem v 9 sejde, protože se nám nechce vstávat, ale vyrážíme na desátou. Bohužel nám expres bus do Horseshoe Bay akorát projede kolem zastávky, tak musíme jet normálním, který stojí skoro všude a tak přijíždíme k terminálu 9:58 a na loď už se nedostaneme. Možná si říkáte, proč nám ten expres bus ujel, resp. projel...No tady to funguje tak, že pokud je autobus plný, tak se mu rozsvítí vepředu tam, kde běžně bývalo "GO Canucks GO", "Sorry, bus full" a nezastavuje na žádných zastávkách. Nejsme v Ostravě ani v pražském metru, takže lidi se tady v dopravních prostředcích neumí mačkat, proto se stává, že je bus plný, i když doopravdy plný není a dva lidi by se tam úplně s přehledem vlezli.

V Horseshoe Bay
Nevadí, nakonec odjíždíme trajektem v 11h. Plavba trvá přibližně i s vyloděním cca 20 minut. Ve Snug Cove míříme nejdříve do místního infocentra pro nezbytnou mapu a vymýšlíme plán dne. Kolem laguny k jezeru Killarney a poté nahoru na Mt. Gardner, což by měl být nejvyšší vrchol ostrova. Po cestě k jezeru míjíme sádky, rodinku chytající hady a taky bikepark, z kterého je Kotlík úplně nadšený a lituje, že nemá své downhillové kolo.

Killarney Lake
Jezero obcházíme částečně jen z jedné strany a odbočujeme k Gardner Harderer Trail, který vede na oba vrcholy Mt. Gardner - jižní i severní. Převýšení je kolem 600 metrů, vrchol má v přepočtu něco kolem 730 m.n.m. Stezka vede převážně lesem. Turistické značení je mizerné. Kanaďani by se měli hodně co učit od nás. V jednom místě, kdy stoupáme po strmé pěšině nahoru, zjišťujeme, že jsme mimo značku. Nechápeme, kde jsme špatně odbočili, ale musíme se vrátit z kopce kousek dolů a díky protijdoucím turistům nalézáme správnou stezku. Výstup nahoru nám trvá něco kolem dvou hodin. Jižní vrchol je trochu zklamáním, protože kromě kamenného mužika, zde není vůbec nic, jen palouček v lese a žádné výhledy. Po nezbytné vrcholovce nás dochází mladý pár a kupodivu na nás začnou mluvit česky. No jo, tady jsou Češi opravdu všude.
Na severní vrchol už tedy míříme spolu s Alešem a Monikou ze Severního Vancouveru. Druhý vrchol už stojí za to. Ze dvou dřevěných heliportů jsou nádherné výhledy jak na Vancouver, tak na druhou stranu směrem na Squamish a Whistler. Počasí je luxusní.

Severní vrchol
Z vrcholu scházíme na druhou stranu na hlavní silnici vedoucí do Snug Cove. Po ostrově jezdí malý bus ze Snug Cove do Bluewater. Bohužel, ale zrovna žádný nejede, tak se vydáváme po silnici pěšky a zkoušíme stopovat. Máme štěstí a po čtvrthodince se Alešovi podařilo stopnout ochotnou paní, která nás zavezla až k trajektu, i když tam vůbec neměla cestu. Můžeme si tedy zapsat do deníčku první kanadskou zkušenost s autostopem! :-)
Na trajekt čekáme asi 20 minut. Já si dávám v místním stánku výborný BBQ Burger, Kotlík jeho oblíbený hotdog. Týpek za grilem je sympaťák a vypadá jak Krokodýl Dundee :-D V Severním Vancouveru se loučíme s Mončou a Alešem a míříme do Lynn Valley ke Kubovi a Báře, kteří nás pozvali na večeři - lososa na grilu. Krásný den je zakončen příjemným večerem a kolem 1. hodiny ranní jsme zpátky doma :-) A ráno hurá do práce...

Fotky jako vždy na Picase - ZDE!

Žádné komentáře:

Okomentovat