Stěhování!!!

Hledání nového bydlení nebyla vůbec sranda. Byty, které se líbily, byly buď moc drahé nebo obsazené někým jiným. Již zmiňované bydlení ve Stratmore Lodge nakonec nevyšlo, i přestože manažerka byla Češka a zdálo se, že nám to klapne. O pár dnů později, v neděli, jsem na Craiglistu natrefila na inzerát o pronájmu garsonky na Pendrell a Bute, tedy naproti Stratmore Lodge a asi dvě minuty od práce.
Hned v pondělí jsme vyrazili na prohlídku. Manažerka Maria z Rumunska vyvěsila inzerát právě tu neděli, tak to vypadalo, že jsme první, kdo se přišel podívat. Jednalo se o nově zrekonstruovaný apartmán v osmém patře 16-ti patrového domu s vyhřívaným bazénem v přízemí. Byteček se nám moc líbil, tak jsme ihned projevili zájem. Cena byla stále v relaci, kterou hodláme do bydlení investovat, takže jsme se nemuseli ani dlouho rozhodovat. Je tam nový sporák, lednička, podlaha a vestavěná skříň...
Marii jsme se očividně zdáli sympatičtí, takže s námi hned sepsala aplikaci a i přesto, že se ji náš plat nezdál adekvátní tomuto bydlení, rozhodla, že nás vezme. Večer jsem ještě musela donést deposit - polovinu nájmu, a smlouva byla podepsána.
Byt byl poslední měsíc neobývaný, takže po dokončení všech prací na jeho rekonstrukci jsme si mohli vyzvednout klíče a začít se stěhovat. Klíče jsme dostali 26. května a postupně jsme si během čtvrtku, pátku a víkendu dovezli veškeré věci ze starého bytu. Do Kanady jsem přiletěla s jedním batohem a po dvou měsících jsem převezla věci na 3x...asi moc jídla nebo to bylo tím, že jsem tentokrát nevakuovala :-)
Přes Craiglist jsem sehnala pár kusů nábytku za dobrou cenu. V sobotu jsme si jeli vyzvednout dva "ikeácké" stolky, které jsme převáželi busem, ale byly lehké a nic velkého, takže žádný problém. V sobotu večer jsem objevila inzerát na jídelní stůl i se židlema, tak jsem hned zkontaktovala pisatelku inzerátu Ivanu a domluvili jsme si prohlídku a případné vyzvednutí stolu na neděli. Jedná se o IKEA stůl Leksvik s vyklápěcími bočnicemi, které stůl rozšiřují pokud je potřeba. Původní cena 169 CAD, nabízen za 50 i se dvěma židlema zdarma.
V neděli ráno balíme poslední věci na starém bytě, uklízíme a vyrážíme směr West End do nového. Adresa vyzvednutí stolu je asi 6 - 7 bloků dále po Bute street, takže opět jdeme stůl vyzvednout pěšky...Jsem si říkala, jestli Ivana nebude nějaká Češka, Polka nebo Ruska podle jména, ale ne - přichází nám otevřít Indonésanka. Stůl je v poměrně dobrém stavu a židle dostáváme rovnou tři...:-) Odnos je trochu větší oříšek, stůl se musí rozložit na nohy a desku. Takže nakonec to vypadá tak, že já nesu nohy stolu přes rameno (představte si stůl bez desky a já uprostřed) a tři židle v druhé ruce. Kotlík nese těžkou desku stolu na hlavě!!! Nést něco na hlavě je jeho oblíbené, už tak nesl i větší z těch malých stolků :-)
Odpoledne trávíme nakupováním v IKEA - nádobí, pár drobností atd. Koupě postele nakonec neklapne, protože ji nemáme jak odvézt. Dneska tedy naposled spíme ve starém a zítra jdeme koupit karimatky, abychom aspoň provizorně mohli spát na zemi :-)
Už se samozřejmě moc těšíme, žádní ukňučení psi, zima v pokoji a daleko do práce :-) Fotky dodáme hned, jak to bude aspoň trochu zařízené :-)

Kdo hledá, najde...

Už jsem dlouho nic nenapsala a Kotlíkovi se tady psát asi nechce, takže...co je nového? Kotlík od minulého týdne konečně pracuje :-)
Hledání práce trvalo skoro měsíc. Několik neúspěšných telefonických rozhovorů, nějaký ten pohovor atd. Odpovídali jsme na inzeráty, kde hledali myče nádobí, kuchyňské pomocníky, pomocníky truhláře, tesaře, pokrývače, malíře apod. Jednou jsem mu domluvila dokonce pohovor v jedné pizzerii přes kamaráda jednoho z mých šéfů Sama. Bohužel to ztroskotalo na angličtině.
Ke konci dubna už to vypadalo, že se blýská na lepší časy. Mailem ho zkontaktovala jistá Gabriela z velké pekárny - cukrárny Trumps, která se nachází asi 12 minut busem od našeho bydlení. Byla to pozice myče nádobí. Nakonec byl pozván na training, takže se zdálo, že to konečně klapne. Dvě hodiny ho nechali mýt nádobí a pak ho vystřídal jiný uchazeč. Dvě hoďky zaplacené dostal - 10,50/hod, takže prvních 21 CAD na ruku. Bohužel se už nakonec nikdo neozval.
Zhruba pár dnů na to ho zkontaktoval jeden z "carpentrů" Laurence a po mailové konverzaci, kterou jsem samozřejmě vedla pod Davidovým jménem já, se ozval telefonicky a domluvili si pohovor v nedaleké kavárně. To taky bohužel neklaplo, zase angličtina...:-(
Každodenní obcházení všech možných míst, kde nabízeli práci nakonec přineslo růže a Kotlík byl pozván na pohovor na pozici myče nádobí v Gramercy Grill. Rovnou si ho tam nechali, takže od minulé středy pracuje odpolední směny od 3 odpoledne, pondělí až pátek. Juchůůů. :-)

Co je jinak nového - hledáme si nové bydlení. Chceme garsonku někde v centru Vancouveru, nejlépe West End, což je oblast, kde pracuji. V současném bydlení už jsme težce nespokojení. Poslední dva týdny se věnuju obvolávání inzerátů a obcházení bytů. Ceny se pohybujou od 800 CAD. Ve čtvrtek jsme objevili pěkný byteček v budové 100 let staré - Strathmore Lodge. Paní manažerka Hana - češka, která emigrovala do Kanady před 25 lety. Trochu jsme doufali, že by toto mohlo klapnout, ale zatím se neozvala, tak uvidíme. Vyplnili jsme aplikaci jako vážní zájemci, tvářila se, že máme docela velkou šanci bydlení získat, ale teď to vypadá, že to asi neklapne :-( Ale ještě to není zcela ztraceno.

Deep Cove

Tak to vypadá, že budu mít většinu nedělí day off. Prvního května je tu a je to dnes měsíc od té doby, co jsme odletěli z ČR, a taky po pěti dnech v práci mám volno :-)

Vyrážíme něco po 11 dopoledne směr Severní Vancouver. První zastávka je MEC, již zmiňovaný outdoorový obchod, kde si chceme koupit turistickou mapu okolí, ale bohužel je vyprodaná. Tentokrát míříme do Deep Cove, což je část Severního Vancouveru na břehu zálivu Indian Arm. Tato oblast je vyhlášená lokalita windsurfistů, seakajakářů a jachtařů. V létě je to pravděpodobně vyhlášená lokalita i pro koupání.

Deep Cove

Docela to tady žije. Spousta lidí, která vyrazila na nedělní prvomájový piknik, grilování a válení se na sluníčku na trávě. Počasí je opravdu povedené. Konečně můžeme schovat bundy do batohů a chodit jen v tričku :-)
Vyrážíme na nedalekou skálu, ze které je úžasný výhled na záliv a taky jde vidět silueta Dowtownu na horizontu. Naštěstí si po cestě tam nevybíráme turistickou stezku, ale jdeme po asfaltce vedoucí podél pobřeží, která nás dovede na stezku ústící na skálu z boku. Poslední úsek vede po skále nahoru a je tu uvázaná statika, jako pomoc k vyšplhání se nahoru. Takže naše první kanadské lezení na laně obtížnosti max II UIAA :-D
Na skále je spousta lidí, asi oblíbené výletní místo :-) Na sluníčku je hodně příjemně, takže posedíme na vyhřáté skále, ostatně není kam spěchat. Jedna holka obdivuje moje Rejoicky, no jo - typická česká záležitost!

Výhled na Burrard Inlet a Vancouver

Zpátky se vydáváme po Baden Powell Trailu. Je to mnohem delší a stezka vede lesem, překračuje několik potůčků a je zde mnoho lidí, což nemám ráda. Těším se až vyrazíme někdy pořádně do hor, kde nebudeme míjet davy turistů.

Po cestě zpátky na Baden Powell Trailu

Odpoledne ještě chvíli zevlíme v Deep Cove, k obědu si dáváme fish & chips, Kotlík tresku a já krevety. Po cestě domů zastávka v Superstore na nákup a večer setkání s novým spolubydlícím Robinem, Kanaďanem s původem z Karibiku :-)