První lyžovačka

Tak jsem konečně projela své nové lyže!! V pondělí mi je Kotlík vyzvedl v servise a tak jsem mohla hned ve středeční day-off vyrazit na Cypress mountain!

Cypress mountain je ze všech tří středisek kolem Vancouveru asi nejlepší. Někteří tomu říkají malý Whistler. Středisko se rozprostírá na dvou horách - Mt. Strachan a Black mountain. Uvažuju, proč se to vlastně jmenuje Cypress mountain, když tam doopravdy žádná Cypress mountain není :-) Středisko nabízí 53 sjezdovek všech obtížností. Značení kanadský sjezdovek je trochu odlišné od alpských - začátečnické jsou zelené, středně pokročilí jezdí na modrých, pokročilí  na černých s jedním diamantem a experti na dvoudiamantových černých. Volný terén je značen oranžově. Nejvyšší vrchol - Mt.Strachan, měří 1440 m a  tím pádem je nejvyšším vrcholem North Shore mountains.

Ráno jsem vyrazila na 8 na autobus. Expres bus jezdí přímo z West Endu, zastávka je jeden blok od našeho bytu. Zpáteční jízdenka stojí 23$. Kotlík ráno vyrazil se mnou, ale kvůli počasí si plánovanou tůru odložil na další den a vrátil se domů.

Nahoru autobus přijíždí kolem půl desáté, vyrážím okamžitě k pokladně pro permici, do úschovny pronajmout si skřínku na věci a kolem 10 už jsem na svahu. Zprvu je dost mlha, takže než se ve středisku zorientuju, tak to chvíli trvá. Za hodinku se trochu rozjasňuje a mlha zůstává jen u dolních stanic lanovek. Středisko mi přijde trochu zastaralé, lanovky vypadají dost staře a vůbec tady neexistují turnikety na permice. Kontrolují se jen na dvou místech, když se jde ke sjezdovkám. Svahy jsou ale poměrně dobré, bohužel je akorát ještě spousta sjezdovek zavřených kvůli nedostatku sněhu (je tam asi 156cm). Především černé jsou nesjízdné. Věřím, že až dosněží ještě tak metr sněhu, bude to paráda. Na lyžích se mi jezdí parádně, i boty super, takže s vybavením jsem maximálně spokojená.

Na obědovou pauzu jsem si zašla do místní typicky lyžařské restaurace na polévku. Od 12 do 4 odpoledne tam měl koncert Nick Farrer, britský zpěvák a kytarista. Se svojí akustickou kytarou začal s Wish You Were Here od Floydů a pokračoval s Bobem Dylanem apod. No paráda a příjemně strávený lunchbreak :-)

Protože jsem celé dopoledne lyžovala na Black Mountain, tak jsem se odpoledne vypravila prozkoumat terén na Mt. Strachan. Tady se nachází více černých sjezdovek, bohužel opět zavřených. Počasí se značně vylepšilo a vyskytl se úžasný pohled na majestátní horu Lions, ale i na Bowen a Vancouver Island a jiné.

Pohled na Lions z vrcholku Mt. Strachan 

Lyžovala jsem skoro do čtyř. Autobus odjíždí o půl paté. Lyže jsem si dobře projela, dokonce utrpěly i pár šrámů :-(, a teď se můžu těšit na příští lyžovačku, doufám, že to bude v Kanadských Rockies... :-)