Poslední dva týdny se mi trochu změnily šichty. Kolegyně Bahar odjela na 3 týdny domů do Turecka a já mám za ní její ranní směny od 8 do 16h. Výhodou jsou nejenom volné večery, zvýšený plat, spoustu nových zkušeností v kuchyni, ale taky mám stejně jako ona volné víkendy. První víkend nám propršelo, ale ten druhý odjíždíme do Whistleru, kde právě probíhá downhillový festival Kokanee Crankworx a v sobotu jeho nejlákavější část - Red Bull Joyride Evolution of Slopestyle aneb downhillové závody, největší svého druhu na světě.
Opět využívám Craiglist, ale tentokrát pro zajištění odvozu tam a zpět, abychom nemuseli busem. Na můj inzerát mi odpovídají tři lidé, tak si dokonce můžu vybírat v kolik hodin pojedeme :-) Ozývám se nakonec na první Mattymu a domlouváme odjezd v 11 od likáče (liquor store) na Robson street, tzn. cca 15 minut pěšky. Matthew je sympaťák z Quebecu. Jede do Whistleru fotit závod jako dobrovolník. Auto je plné. Přes Craiglist sehnal kromě nás ještě další dva lidi. Cesta trvá necelé tři hodiny, což je zhruba 2x více než obvykle. Do Whistleru míří na sobotu spousta lidí, takže se tvoří značné kolony.
Do Whistler Village přijíždíme kolem druhé hodiny odpolední a já hned volám Petisovi, kde se nachází. Petis propadl downhillovému kolu, tudíž využívá půjčovnu demo kol zdarma a do 3h jezdí. My se jdeme tedy podívat do centra, kde je spousta stánků s kolama, autogramiády jezdců a bike trialové show. Posbíráme pár plakátů s podpisy s věnováním a vyrážíme na domluvený sraz s Petisem. Musím zmínit další z náhod. Ve Whistleru se vyskytovalo tento víkend asi 25 tis. lidí. Po 5-ti minutám co jsme tam byli, za náma přiběhla naše bývalá spolubydlící Isabel...Kanada je malá, svět je malý...:-)
Závodní bikepark
S Peťou se svezeme k nim domů, kde necháváme věci a vzápětí se hned vracíme zpátky do Village, protože Peťa od 4 pracuje. Závody začínají až v 17:30. K bikeparku tedy dorazíme právě včas, abychom si našli vhodné místečka odkud budeme jezdce pozorovat.
Závody jsou úžasné. Jezdcí předvádějí úžasné triky na několika skocích a tady se to neobejde bez několika hrůzostrašně vypadajících pádů. Vítězem je jasný favorit Brandon Semenuk, místní jezdec. Na druhém místě Cam Zink, který jako jediný skočil na posledním skoku frontflip (salto vpřed) a třetí místo obsazuje patnáctiletý jezdec Anthony Messere. Musím říct, že i když mě nikdy dowhill nijak nenadchnul, tak tady se mi to hodně líbilo a opravdu to byla zábava. Dokonce bych si to někdy i ráda vyzkoušela, alespoň nějakou základní lehkou sjezdovou trať. Ve Whistleru se nachází největší bikepark na světě...
Po závodech se scházíme s Radkou a míříme z přelidněné Village zpátky do Whistler Creekside. Hospůdka Dusty´s, kde jsme seděli minule je bohužel kvůli privátní akci zavřená, tak musíme až do vzdálenější Ronald´s. Dáváme si výborné fish&chips a americký Budweiser. Ten u nás ovšem nemá moc úspěch, další pitcher (džbán) už tedy volíme radši kanadské pivo Okanagan Spring.
Co se týče místních kanadských piv, tak některé jsou opravdu moc dobré. Jako favorita z těch kanadských mám asi Granville Island z Vancouveru. Musíme ještě navštívit tamnější pivovar. Zmíněný Okanagan spring byl taky dobrý a pak není špatné ani pivo přímo z Whistleru (Whistler lager tuším...). Nejčastěji ovšem chodíme na českou Plzeň, která strčí všechna kanadská piva hravě do kapsy :-) Na doma si kupujeme plechovkové pivko Pabst.
Po návratu z hodpody otvíráme francouzské vínečko a po příchodu Petise někdy po půlnoci nepohrdneme domácí slivovicí, kterou jim přivezli nedávno rodiče. Ráno lehce bolí hlavička, ale jinak jsme v pohodě a vyrážíme na Whistler a Blackcomb mountain!
Lanovku nahoru máme díky zimním skipasům Radky a Peti levnější, ale i tak nás to ale stojí asi 37$. První vyjíždíme pod Whistler mountain. Úplně nahoru se kvůli značné sněhové pokrývce bohužel nedá, ale i tak jsou výhledy úžasné. Při jízdě nahoru vidíme první medvědy, celkem asi tři. Už se zdržujou více nahoru od vesnice a polehávají na sjezdovkách, kde si hledají různé bobule.
Pod Whistler Peak
Z Whistler mountain se lanovkou Peak 2 Peak dostáváme na Blackcomb mountain. Peak 2 Peak je něco naprosto šíleného. Jedná se o lanovku, která visí nad údolím mezi oběma horama a několik set metrů se kabinky pohybují na laně bez jediného sloupu.
Peak 2 Peak Gondola
Od stanice lanovky na Blackcombu se necháváme vyvézt autobusem na další lanovku a odtud na Seventh Heaven (Sedmé nebe) - oblast střediska, kde se na ledovci ještě stále jezdí. Je tam postavená spousta snowparků. Většina z nich se už ale balí, protože i tady se za pár dní s ježděním končí.
Před jízdou dolů se ještě stavujeme na výbornou brokolicovou polévku u stanice lanovky. Tady budu asi chodit až budu v zimě ve Whistleru lyžovat. Naposledy se kocháme pohledem na celé středisko a hory. I když už je velká část sjezdovek bez sněhu, je vidět, jak je celé středisko obrovské. Představte si to největší alpské středisko, co znáte a ještě ho tak minimálně 5x znásobte a máte Whistler - Blackcomb, největší kanadský zimní resort.
Po zpáteční cestě dolů opět vyhlížíme medvědy. Na jednom z posledních sněhových polí na jinak už zelené sjezdovce všichni vidíme černý flek. Nikdo nic neříka, protože nechceme být za blázna, že si myslíme, jestli to náhodou není medvěd. Jakmile jsme blíže, černý flek se pohne a my všichni vykřikneme: "MEDVĚD!!" Válí se tam na sluníčku na břiše a chladí se o sníh. Opravdu nádherný obrázek. :-)
Lanovka z Blackcombu vede do Upper Village, což je část Whistleru s těmi nejluxusnějšími hotely. Procházíme se uličkou farmářských trhů a vyrážíme k autu. Petis zase spěchá bohužel na 4 do práce a my se s Radkou vydáváme pro plavky a na koupačku k Alta lake. Po slunění u jezera se jdeme najíst do nově otevřené pizzerie Creekbreads. Dělají tam opravdu výbornou pizzu, možná jednu z nejlepších, co jsem kdy jedla.
Odvoz máme domluvený na 9 od benzinky. Matthew má trochu zpoždění a nakonec čekáme asi 20 minut. Nečekaně u nás zastavuje auto a někdo na mě z něho mává. Vyskakuje moje bývalá kolegyně z Donairu Bianca a nadšeně mě zdraví. Vtipné je, že kdybych tam neseděla s Kotlíkem, tak si mě ani nevšimne :-) Bianca nedávno skončila v práci a míří do Toronta. Cestou tam si udělala krásný roadtrip přes kanadské Rockies.
Nakonec jsme kolem 11 večerní doma a máme před sebou další pracovní týden...
